O obci

Červená Lhota (Červená Lhota, něm. Roth Lhotta,^[1] nebo Rot Lhota (1939), odvozeno od podstatného jména lhůta, přívlastek červená vznikl později, dle barvy vnějšího a vnitřního nátěru zdejšího kostela a vnějšího nátěru bývalé tvrze.^[2]) je obec nacházející se na západě Moravy, ve střední části okresu Třebíč, v kraji Vysočina. Červená Lhota leží v údolí Leštinského potoka 9, 3 km severozápadně od bývalého okresního města Třebíče a 9, 5 km jihovýchodně od města Brtnice. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 495 m n. m. (náves) a 566 m n. m. (blízký vrch).

Červená Lhota má k roku 2010 185 obyvatel.^[3] Počátky obce souvisí s působením nedalekého třebíčského kláštera, který kolonizoval celé okolí dnešního města Třebíče. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1436.^[4]

Rozloha Červené Lhoty dnes činí 7,41 km^2[4] a obec je dnes členěna pouze na jednu místní část.^[5] V jejích dějinách však byly jejími osadami také dnešní obce Čechtín, Číhalín, Nová Ves a Okřešice. Všechny se však roku 1867 osamostatnily.^[6]

Historie

Červená Lhota byla založena třebíčským klášterem snad již ve 12. století, případně začátkem 13. století. Benediktini tehdy ve vesnici založili kostel a faru.^[7] Jejich stáří je odvozeno podle starého románského portálu kostela.^[7] První písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1436.^[6]

Vzhledem k tomu, že byla obec v majetku třebíčského kláštera, působili zde manové. Man byl osobou, která byla zavázána třebíčskému klášteru svou poslušností. V případě nouze bývali manové povoláváni, aby přišli bránit klášter. Součástí jeho funkce mohla být i správa klášterního majetku v dané vesnici. V Červené Lhotě žili roku 1556 dokonce tři manové.^[7] Jedno manství držel Jan Zarubský, druhé jistý Kuba, celé jeho jméno však není známo. Třetí pak spravovali dohromady Martin Vakunda a Martin Múdrý.^[7] Ve vesnici žil v té době rovněž jeden dvořák jménem Jan Vacule. Ten byl povinen o svátcích svatého Václava a svatého Jiří odvádět za klášterní pozemky poplatek šestnáct grošů.^[7] Dále je v Červené Lhotě tehdy uváděno 7 celoláníků, 1 podsedník, 3 čtvrtláníci a jeden mlynář jménem Jan Nachystal, který za robotu tehdy odváděl klášteru 15 grošů.^[7]

Nezávislost na klášteru získala Červená Lhota patrně někdy v 15. století, kdy se dostala do rukou vladyků.^[7] Roku 1436 tak měla v obci žít jistá Skonka z Červené Lhoty, která je tehdy zmiňována v souvislosti s tím, že měla spor s Janem z Meziříče a roku 1446 s Benešem z Boskovic.^[7]

V 16. století pak patřila Červená Lhota rodině Zarubských, která se zde dokonce vystavěla zámeček a začala se psát jako Zarubští ze Červené Lhoty. Roku 1556 tak spravoval majetek Jan Zarubský, roku 1573 pak pánové Šťastný a Ctibor Zarubští. V kostele v nedalekém městě Brtnici se nachází náhrobek, na kterém je uveden ještě jistý Jindřich Zarubský, který měl zemřít roku 1571. Na náhrobku je uveden konkrétně nápis: „Tuto leží urozený pán Jindřich Zarubský Hofeřic a na Červený Lhotě, který život svůj dokonal v sobotu po všech svatých Léta Páně MDLXXI.“^[7] Dle výpočtu podle dne v týdnu a data měl pan Jindřich Zarubský zemřít v sobotu 6. listopadu 1571.^{[p 1]} O pochovaném Jindřichu Zarubském je ještě známo, že vdova po něm se jmenovala Markyta, zemřela roku 1584 a má náhrobek v kostele v Řeznovicích.^[7]

Roku 1591 zakoupil Červenou Lhotu od bratrů Šťastného a Smila ze Zarubic Smil Osovský z Doubravice, který se začal psávat Smil Osovský z Dubravice na Třebíči a Červené Lhotě. Rodině Osovských z Dobravic tehdy patřilo třebíčské panství se zámkem v Třebíči, vesnice se tedy vlastně vrátila opět do rukou třebíčských pánů, kteří vystřídali klášter a byli jeho následovníky.^[8]

Osadami Červené Lhoty byly do roku 1867 obce Čechtín, Číhalín, Nová Ves a Okřešice. V roce 1850 měla i s připojenými osadami 1274 obyvatel. V roce 1991 měla 221 obyvatel. Do obce patřily dva mlýny a dvě pily. Záložna zde byla zřízena v roce 1899 a pak po druhé světové válce.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Miroslav Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Eva Onderková.

Geografie

Červená Lhota je vesnice ležící v České republice. Podle historického rozdělení náleží Moravu, administrativně je řazena do kraje Vysočina a okresu Třebíč. Nejbližším městem s rozšířenou působností je bývalé okresní město Třebíč ležící 9,3 km jihovýchodně od Červené Lhoty. Druhým nejbližším městem je Brtnice, která se nachází 9,5 km severozápadně od vesnice a leží již v okrese Jihlava. Sousedními obcemi jsou bývalé osady Červené Lhoty Čechtín a Číhalín. Červená Lhota leží v jedné třetině cesty mezi nimi.

Demografie

Obec Červená Lhota měla roku 1869 celkem 375 obyvatel. Od té doby počet obyvatel dlouhodobě klesal, roku 2001 dosáhl počtu 188 obyvatel. Stejný počet obyvatel měla vesnice ještě roku 2006.^[10] O dva roky později počet obyvatel poklesl až na spodní hranici k 184 obyvatelům.^[11] V roce 2009 měla obec 186 obyvatel.^[12] V současné době jich zde žije ještě o dva více, 349. Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 188 obyvatel, což tehdy byl nejnižší stav od roku 1869, z toho 86 žen a 102 mužů.^[13] Nejvíce obyvatel pak bylo ve věku 20–29 let.^[13] Národnostní složení obyvatel vesnice bylo poměrně homogenní – 151 obyvatel se hlásilo k národnosti české, 14 k národnosti moravské a ostatní národnosti nebyly zastoupeny vůbec.^[13]

Náboženství

Fara byla v Červené Lhotě již od založení tamního kostela.^[8] Ten byl založen patrně již někdy ve 13. století. Písemná zmínka o existenci fary v Červené Lhotě je z roku 1400, kdy biskup Jan Mráz poukázal jistému knězi Zikmundovi, který byl oltářníkem Máří Magdaleny u svatého Jakuba v Brně, že má jakousi ztrátu jedna a půl kopy na faře v Červené Lhotě.^[8] Dále poukázal také na ztráty na farách v Kamenici, v Lukách, ve Zhoři u Polné a v Koněšíně. Roku 1421 pak měl dle záznamů spravovat faru provisor benediktinek v Pustiměři jménem Jan.^[8]

V 16. století nebyla fara pod katolickou správou. Tehdy i mnoho občanů nedalekého města Třebíče byly hojně protestantského vyznání. Důležité však je, že tehdy udělila faře patronát Kateřina z Valdštejna, manželka Smila Osovského z Doubravice a později zemského hejtmana Karla staršího ze Žerotína, kterýžto sám byl velkým patronem protestantů na Moravě.^[8]

"Aby nad tím nadáním ochrannou ruku drželi a při tom při všem vyživení, kteréž na ten čas služebníkům církevním v dotyčných místech vyměřeno jest, jak s desátku, platu, tak i z důchodu panství třebického, kterýž obzvláště k faře lhotské vychází, nyní i na časi budoucí zanechali."'
– Kateřina z Valdštejna, udělení patronátu faře v Červené Lhotě^[8]

Dále jsou udáváni zde jako kazatel Jan Novokolínský roku 1609, roku 1624 pak Jakub Petroselius, syn pastora třebíčského. Ještě v době po Bitvě na Bílé hoře však na čas byla fara nekatolickou. Tehdy obsluhovali farníci z Červené Lhoty i fary v Beneticích a Chlumu.^[8] Po vydání Obnoveného zřízení zemského však byly nekatolíci v celé monarchii stíháni a i z Červené Lhoty byly nekatolíci vyhnáni pokud nepřešli na víru katolickou. Fara byla následně zrušena a vesnice přifařena k Třebíči.^[8] Kaplan tehdy měl dojíždět z Třebíče do vesnice jednou za dva týdny v neděli. V roce 1670 pak byla fara přidělena do Kamenice a roku 1673 opět přifařena k Třebíči.^[8] Pod třebíčskou správou zůstala až do roku 1785, kdy byla po předchozí přestávce opět obnovena, farníkem se tehdy stal P. Josef Scheiner.^[8] Téhož roku byly založeny také obecní matriky.

Z 188 obyvatel bylo v roce 2001 136 věřících, z toho 130 se hlásilo k Římskokatolické církvi a dva obyvatelé k Českobratrské církvi evangelické.^[13] V obci se nachází farní kostel z první třetiny 13. století.

Doprava

Do vsi vedou tři cesty. Z Číhalína a Čechtína vede silnice třetí třídy III/35111. Do Červené Lhoty se pak lze dostat ještě po silnici vedoucí přímo z hlavní silnice II/351. Silnice II/351 spojuje města Hrotovice, Třebíč, městys Kamenice a město Česká Bělá. Vesnice se nachází na mírném svahu klesajícím od této silnice, proto je z ní vidět až u Čechtína.

S bývalým okresním městem Třebíčí je obec spojena autobusovou dopravou provozovanou společností TRADO-BUS,^[14] která je součástí koncernu ICOM. Spoje jedou přes Okříšky,^[14] Přibyslavice,^[14] nebo Račerovice.^[15]

V roce 2010 byla zprovozněna také cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs, která vede rovněž přes Červenou Lhotu.

Památky a zajímavosti

Nejvýznamnější památkou v Červené Lhotě je farní kostel svatého Vavřince. Jádro stavby bylo postaveno v první třetině 13. století v románském slohu. Následně bylo zřejmě prodlouženo gotickou i renesanční přístavbou. Během úprav roku 1751 byl zvýšen západní přístavek o zvonicové patro a bylo vybudováno točité schodiště. Roku 1899 proběhly další stavební úpravy, při kterých byl stržen závěr kostela s apsidou, prodloužena loď, po obou stranách přistavěny kaple a následně zakončena novou apsidou. Ve věži jsou umístěny dva zvony z let 1505 a 1552. Mladší pochází ze zaniklé obce Stará Voda ve vojenském újezdě u města Libavá.

Další památky:

• Plastika sv. Rocha z 18. století
• Obecná škola z roku 1848, později jednotřídní
• Pošta z roku 1885, nyní už zrušená
• Historický kamenný můstek poblíž Fretychova Mlýna
• Kaplička (u cesty podél areálu ZD)

Převzato a upraveno z:

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Červená Lhota (okres Třebíč) [online]. c2013 [citováno 20. 03. 2013]. Dostupný z www: cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C4%8Cerven%C3%A1_Lhota_(okres_T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D)&oldid=9855755

Reference

1. ↑BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 – 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava : Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 55.
2. ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno : GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-863-95-0. Kapitola Červená Lhota, s. 218.
3. ↑ Ministerstvo vnitra, odbor informatizace veřejné správy, oddělení analýz, projekce a programování. Počty obyvatel v obcích [online]. Ministerstvo vnitra ČR, 2010-01-01, [cit. 2010-09-19]. Dostupné online.
4. ↑ ^{a b} Města, obce a vesnice v ČR. Červená Lhota [online]. obce-mesta.info, [cit. 2010-10-03]. Dostupné online.
5. ↑ MVČR. Adresy v České republice [online]. mvcr.cz, [cit. 2010-10-03].
6. ↑ ^{a b} Třebíčsko. Příprava vydání Radovan Zejda, Vladimír Brauner, Barbora Zejdová, Vlastimil Toman. Třebíč : Nakladatelství SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 80-85799-83-9. s. 48.
7. ↑ ^{a b c d e f g h i j} Třebický okres. s. 220
8. ↑ ^{a b c d e f g h i j} Třebický okres. s. 221
9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. s. 586–587.
10. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Počty obyvatel v obcích v roce 2006 [XLS]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2006-01-01, [cit. 2009-10-10].
11. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Počty obyvatel v obcích v roce 2008 [XLS]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2008-01-01, [cit. 2009-10-10].
12. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Počty obyvatel v obcích v roce 2009 [XLS]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2009-01-01, [cit. 2009-10-10]. Dostupné online.
13. ↑ ^{a b c d}Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2001, rev. 2001-08-24, [cit. 2009-09-26]. Dostupné online.
14. ↑ ^{a b c} server IDOS.cz a TRADO-BUS. Detail spojení – Třebíč,aut.nádr. » Červená Lhota [online]. Praha: IDOS.cz, 2009-01-01, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.
15. ↑ server IDOS.cz a TRADO-BUS. Detail spojení – Třebíč,aut.nádr. » Červená Lhota [online]. Praha: IDOS.cz, 2009-01-01, [cit. 2009-10-11]. Dostupné online.